Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Tato časová osa poskytuje chronologický přehled událostí v průběhu roku 2024, předchozí vývoj zachycují články Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023) a Časová osa ruské invaze na Ukrajinu.

Leden 2024

2. leden

Ukrajinská města opět čelila vzdušným útokům z Ruska, hlavním cílem byl Kyjev. Útoky si vyžádaly nejméně 5 obětí. Hlášeno je také nejméně 130 zraněných a 250 poškozených civilních objektů.^[1] Časopis Forbes odhadl celkovou cenu tohoto raketového útok na přibližně 14 miliard korun (620 milionů dolarů). Celkem se jednalo o 99 raket, včetně deseti hypersonických balistických střel Kinžal, a desítky dronů.^[2]

3. leden

Rusko a Ukrajina si vzájemně vyměnili největší množství válečných zajatců od počátku ruské invaze. Ukrajina propustila 248 zajatých Rusů a Rusko 230 ukrajinských vojáků a civilistů. Výměnu podle ruského ministerstva obrany pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.^[3][4]

6. leden

Generálporučík Mykola Oleščuk oznámil, že ukrajinské vzdušné síly v noci z 5. na 6. ledna zaútočily na leteckou základnu Saky u města Novofedorivka na Ruskem obsazeném poloostrovu Krym a zničily zde velitelské centrum. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly nad Krymem úspěšně zachytily čtyři ukrajinské střely s plochou dráhou letu.^[5]

Představitelé oblastního státního zastupitelství v Charkově publikovali zprávu dokládající, že jedna z balistických střel, které na město dopadly v úterý 2. ledna, je konstrukcí odlišná od ruského typu Iskander, a vykazuje známky severokorejského původu, bez upřesnění jejího typu.^[6]

Ozbrojené síly Ruské federace provedly útok za použití střel typu S-300 na město Pokrovsk a další obce v Doněcké oblasti, který si vyžádal 11 obětí na životech, včetně 5 dětí, a nejméně 8 raněných.^[7]

12. leden

Britský premiér Rishi Sunak na státní návštěvě v Kyjevě podepsal spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym oboustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci. Délka její platnosti je deset let.^[8] Dohoda zahrnuje zpravodajskou bezpečnost, boj s propagandou, kybernetickou bezpečnost, obranu kritické infrastruktury, námořní obranu, spolupráci v obranném sektoru a sankce proti Rusku.^[9]

Rishi Sunak také oznámil navýšení finanční a vojenské pomoci Ukrajině ze strany Spojeného království za roky 2024 a 2025. Celkový objem pomoci by měl dosáhnout 2,5 miliardy liber.^[8]

15. leden

Velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj oznámil, že ukrajinským vzdušným silám se večer 14. ledna podařilo zasáhnout a sestřelit ruský letoun včasné výstrahy Berijev A-50 operující nad Azovským mořem v prostoru Kyrylivky v Záporožské oblasti. Ukrajinská strana si také nárokovala zásah, a následné vyřazení z boje, létajícího velitelského stanoviště Iljušin Il-22M poblíž Strilkove v Chersonské oblasti.^[10]

17. leden

Ozbrojené síly Ruské federace provedly útok raketami systému S-300 na centrum Charkova, který si vyžádal nejméně 17 raněných civilistů, z toho 2 vážně.^[11]

Ruské útoky na Cherson a přilehlou oblast vedly k zabití 1 a ranění 5 osob.^[12]

18. leden

Ruští představitelé uvedli, že jejich protivzdušné obraně se krátce po půlnoci podařilo zneškodnit bezpilotní letadlo nad Vasiljevským ostrovem v St. Petěrburgu. Letiště Pulkovo bylo krátce uzavřeno pro všechny lety.^[13] Podle ukrajinské strany útok zasáhl ropný sklad,^[14] v němž způsobil lokalizovaný požár.

Ruské ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti usmrtilo 1 a zranilo 2 civilní obyvatele.^[15]

19. leden

Ukrajinské ozbrojené síly provedly útoky bezpilotními letadly na sklad paliva ve městě Klincy v Brjanské oblasti a muniční závod v Tambově.^[16]

Útok Ozbrojených sil Ruské federace na Cherson zabil jednoho civilistu a dalšího zranil.^[17]

21. leden

V noci na 21. ledna zaútočila dvě bezpilotní letadla na baltský přístav Usť-Luga ležící zhruba 110 km západně od Petrohradu. Výbuchy a následný požár poškodily plynový terminál náležející společnosti Novatek (Новатэк), oběti na životech nebyly hlášeny.^[18] V čase útoku v přístavu kotvila tři mohutná plavidla registrovaná v Belgii, Ománu a v Libyi.^[19]

Při dělostřeleckém útoku na okupovaný Doněck zahynulo přinejmenším 28 lidí. Rusko z krveprolití obvinilo Ukrajinu, ukrajinská oficiální místa vinu popírají.^[20][21]

22. leden

Potvrzené informace že o víkendu ozbrojené síly Ruské federace začaly pronikat do prvních ulic Avdijivky na jihu města u restaurace „Carska Ochota“.^[22]

23. leden

Šest lidí bylo zabito a desítky zraněny po ruských raketových útocích na Kyjev a Charkov. ^[23]

24. leden

V Bělgorodské oblasti se zřítil Iljušin Il-76 Vzdušně-kosmických sil RF. Na palubě bylo podle ruských médií 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři vojáci ostrahy.^[24] Zdroje listu Ukrajinska pravda z generálního štábu uvedly, že stroj vezl rakety pro ruský systém protivzdušné obrany S-300.^[25]

25. leden

V ropném skladišti v Tuapse (Krasnodarský kraj) po zásahu několika drony vypukl požár.^[26] Podle představitelů ruských úřadů byl lokalizován a nikdo neutrpěl zranění.^[27]

31. leden

Ukrajinské letectvo provedlo útok střelami Scalp EG a Storm Shadow na leteckou základnu Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym. Nárokovalo si poškození 3 letounů a způsobení ztrát mezi příslušníky ruských ozbrojených sil.^[28] Ruská strana to popřela a prohlásila, že se jí podařilo sestřelit 17 střel nad Černým mořem a další tři nad územím Krymu.^[29]

Na ropnou rafinérii Něvskij Mazut v Sankt Petersburgu zaútočilo ukrajinské bezpilotní letadlo, jeho dopad způsobil explozi a následný požár. Podle tvrzení gubernátora Sankt Petersburgu Alexandra Beglova se jednalo o „nehodu, která nezpůsobila podstatnější škody a při níž nebyl nikdo zraněn“.^[30]

Únor 2024

1. únor

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video, které má zachycovat zničení ruské raketové korvety Ivanovec, lodi třídy Tarantul. Podle videa měla být loď opakovaně zasažena do trupu bezposádkovými hladinovými plavidly, v důsledku poškození se převrátit na záď a potopit. K útoku mělo dojít v zátoce Donuzlav u západního pobřeží Krymu. Rusko událost nekomentovalo.^[31][32]

Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili program dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině, který na další 4 roky zahrnuje 50 miliard eur. Program je součástí úpravy unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027, přičemž zahrnuje půjčky v objemu 33 miliard eur a granty v hodnotě 17 miliard euro. Prezidenti a premiéři společně vyzvali vlády členských států EU, aby do měsíce dokončili návrh, který by do roku 2027 disponoval 5 miliardami eur ročně pro fond na vojenskou podporu Ukrajiny, z něhož jsou propláceny bilaterální dodávky vojenského materiálu Ukrajině a společné nákupy munice. Dále připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“.^[33]

2. únor

Ruský útok bezpilotním letadlem na Beryslav zabil 2 francouzské dobrovolníky poskytující humanitární pomoc a zranil dalších 5 osob.^[34]

3. únor

Po útoku bezpilotního letadla vypukl požár v ropné rafinérii společnosti Lukoil ve Volgogradské oblasti. Ruská protivzdušná obrana prohlásila, že se jí prostředky elektronického rušení podařilo sestřelit nebo zneškodnit dvě ukrajinská bezpilotní letadla ve Volgogradské, čtyři v Bělgorodské oblasti a jedno v blízkosti Rostova na Donu.^[35]

8. únor

Prezident Volodymyr Zelenskyj nahradil Valerije Zalužného ve funkci hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny generálplukovníkem Oleksandrem Syrským, dosavadním velitelem pozemních vojsk.^[36]

9. únor

Ruské letecké útoky řízenými pumami na obce v Sumské oblasti vedly ke smrti 3 a zranění 4 civilistů.^[37]

10. únor

Ruský útok bezpilotním letounem na benzínovou pumpu v Charkově způsobil požár, v němž zahynulo nejméně 7 civilistů, včetně 3 dětí, z nichž nejstaršímu bylo 7 let.^[38]

14. únor

Ruský noční útok na Selydove v Doněcké oblasti usmrtil 3 civilisty, včetně 1 dítěte, a dalších 12 osob utrpělo zranění.^[39] Další útok, na Mykolajivku, zabil dvě ženy, ve věku 62 a 74 let, a zranil nejméně 1 další osobu.^[40] Ruský raketový útok na Velykyj Burluk si vyžádal 4 oběti na životech civilistů.^[41]

Ukrajinský generální štáb zveřejnil video zachycující potopení výsadkové lodě třídy Ropucha BDK-64 Cezar Kunikov skupinou sebevražedných hladinových dronů typu Magura V5.^[42][43] Generálporučík Kyrylo Budanov, velitel Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny, uvedl, že ruská loď převážela náklad munice mezi Novorossijskem a Sevastopolem, a útok za pomoci 5 člunů, k němuž došlo poblíž Alupky na Ruskem okupovaném Krymu, provedla jemu podřízená jednotka speciálních sil „Skupina 13“ ve spolupráci s ostatními složkami bezpečnostních a ozbrojených sil Ukrajiny. Ozbrojené síly Ruské federace se k události nevyjádřily a omezily se na prohlášení, že v průběhu noci se jim v Černém moři podařilo dosáhnout zničení 6 námořních dronů.^[44]

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon dovolující úřadům odebrání čestných titulů a zabavení majetku osob „šířících úmyslně nepravdivé zprávy či jinak diskreditující ozbrojené síly Ruské federace“ a „podněcujících extrémistické aktivity či požadujících opatření poškozující bezpečnost státu“. Zpřísnila se tak ustanovení ruského právního systému o „zákazu diskreditace ozbrojených sil“ přijatá po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a užívaná k umlčování Putinových kritiků.^[45]

15. únor

Při bojích o město Avdijivka zemřel český občan, stal se tak nejméně čtvrtou českou obětí celého konfliktu.^[46][47]

16. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské jednotky se stáhly z pozic v jihovýchodní části města Avdijivka.^[48]

Ruská vězeňská služba oznámila, že ve státním nápravném zařízení IK-3 v Charpu v Jamalo-něneckém autonomním okruhu náhle zemřel uvězněný představitel protiputinovské opozice Alexej Navalnyj.^[49]

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy Francie a Německa uzavřel dvoustranné bezpečnostní smlouvy s těmito zeměmi.^[50]

17. únoreditovat | editovat zdroj

Oleksandr Syrskyj nařídil stažení ukrajinských vojsk z města Avdijivka aby předešel jejich obklíčení.^[51]

Ruské úřady oznámily, že se jim nad územím Bělgorodské, Brjanské, Kalužské, Kurské a Voroněžské oblasti podařilo sestřelit či zneškodnit celkem 33 ukrajinských bezpilotních letadel. V udmurtském městě Iževsk vypukl rozsáhlý požár v prostorách užívaných k výrobě dronů.^[52]

Moldavské úřady oznámily, že v blízkosti obce Etulia Nouă v Gagauzsku byly nalezeny trosky dronu Šáhid.^[53][54]

Velitel ukrajinských vzdušných sil generálporučík Mykola Oleščuk prohlásil, že ukrajinské protivzdušné obraně se na jihovýchodě země podařilo sestřelit 2 ruské stíhací bombardéry Suchoj Su-34 a 1 víceúčelový stíhač Su-35.^[55]

18. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že v průběhu dne dosáhlo sestřelu 1 stíhacího bombardéru Suchoj Su-34, 1 střely s plochou dráhou letu Ch-59 a 12 bezpilotních letadel.^[56]

19. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dosáhlo sestřelu 1 stíhacího bombardéru Su-34 a 1 víceúčelového stíhače Su-35.^[57]

Služba bezpečnosti Ukrajiny oznámila zahájení předběžného vyšetřování nahrávky zachycující zabití 8 neozbrojených ukrajinských válečných zajatců v Avdijivce, šířené na ruských kanálech sítě Telegram.^[58]

Ruský pilot Maxim Kuzminov, který v srpnu 2023 zběhl i s vrtulníkem Mil Mi-8 na Ukrajinu, byl nalezen ve Španělsku zastřelený.^[59][60]

20. únoreditovat | editovat zdroj

Ruské dělostřelecké a letecké útoky na obec Nova Sloboda v Sumské oblasti si vyžádaly 5 obětí na životech civilistů.^[61]

Útok ruského bezpilotního letadla v Kupjanském rajónu (Charkovská oblast) si vyžádal životy dvou civilistů a jedno těžké zranění.^[62]

Polští zemědělci oznámili zahájení úplné blokády hranice s Ukrajinou.^[63]

21. únoreditovat | editovat zdroj

Velitel ukrajinských vzdušných sil generálporučík Mykola Oleščuk oznámil, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit stíhací bombardér Suchoj Su-34, jehož dvoučlenná posádka zahynula.^[64] Pokud se informace potvrdí, jednalo by se již o sedmý proudový bojový letoun ztracený ruskými leteckými silami od 17. února 2024.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili 13. balík sankcí proti Rusku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí nějakým způsobem se podílejích na agresi proti Ukrajině. Sankce musí formálně schválit členské státy, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení války Ruskem.^[65][66]

22. únoreditovat | editovat zdroj

Dánsko oznámilo, že Ukrajině poskytne nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,7 miliardy dánských korun, který zahrnuje i finance na pořízení 15 tisíc dělostřeleckých granátů, jež budou darovány v následujících měsících. Premiérka Mette Frederiksenová dále informovala o uzavření dánsko-ukrajinské bezpečnostní dohody, ve které se Dánsko zavazuje poskytovat Ukrajině vojenskou podporu během následujících 10 let.^[67]

Ruský útok na obec Lvove v Chersonské oblasti usmrtil 59letého civilistu.^[68]

23. únoreditovat | editovat zdroj

Ruský útok bezpilotními letadly na Dnipro zasáhl obytnou čtvrť. Život ztratil 1 civilista a 8 utrpělo zranění, 2 z nich taková, jež si vyžádala hospitalizaci.^[69] V Oděse zahynuli 3 civilisté.^[70] Další útoky mířily na Dnipropetrovskou, Oděskou, Mykolajivskou, Poltavskou a Charkovskou oblast. Ukrajinské letectvo uvedlo, že se mu podařilo zneškodnit 23 z 31 Ruskem vypuštěných dronů.^[71]

Spojené státy americké oznámily nové sankce proti 500 subjektům spojeným s ruskou invazí na Ukrajinu a se smrtí Alexeje Navalného.^[72]

Ukrajinské letectvo a Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny oznámily, že ve večerních hodinách se podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení typu Berijev A-50U operující nad Krasnodarským krajem.^[73][74] Jedná se o druhou ztrátu stejného typu, jímž Vzdušně-kosmické síly Ruské federace disponují jen v omezeném počtu, po stroji o nějž přišly 14. ledna.

24. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že během ruských útoků na Kirovohradskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast sestřelilo 12 bezpilotních letadel a 2 střely s plochou dráhou letu Ch-59. Po pádu trosek dronu na obytný dům v Oděse zahynul 1 muž, 1 žena byla ve vážném stavu hospitalizována, a dalším 2 zraněným bylo nutno poskytnout lékařské ošetření.^[75]

V noci 23. na 24. února 2024 došlo k ukrajinskému útoku drony na ocelárnu Novolipeck v Lipecku, produkující okolo 18 % objemu ruské oceli, po kterém následoval rozsáhlý požár.^[76] Podle tvrzení gubernátora Lipecké oblasti byl požár uhašen a nedošlo při něm k žádným zraněním, ani neměl výrazný vliv na provoz.^[77]

Při příležitosti druhého výročí počátku ruské invaze navštívili Kyjev předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předsedové vlád Belgie, Itálie a Kanady, Alexander De Croo, Giorgia Meloniová a Justin Trudeau, a vyjádřili pokračující podporu ukrajinské obraně proti ruské agresi. Představitelé skupiny G7, včetně prezidenta USA Joe Bidena, vydali po společné telekonferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlášení vyjadřující odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho jak bude nutné.^[78]

Generální tajemník OSN António Guterres s podporou více než padesáti členských zemí OSN vyzval Rusko, aby invazi ukončilo.^[79]

26. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo oznámilo, že během nočních ruských útoků zneškodnilo 9 ze 14 bezpilotních letadel a 3 střely s plochou dráhou letu Ch-59.^[80]

27. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo sestřelilo východním směrem dva ruské Suchoje Su-34.^[81][82]

28. únoreditovat | editovat zdroj

Rusko zahájilo prezidentské volby na jím okupovaných ukrajinských územích.^[83]

29. únoreditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo ráno oznámilo sestřel ruského stíhacího bombardéru Suchoj Su-34,^[84] a později ještě dalších dvou strojů stejného typu, v prostoru Avdijivky a Mariupolu.^[85]

Březen 2024editovat | editovat zdroj

1. březeneditovat | editovat zdroj

Ukrajinské letectvo si nárokovalo sestřel ruského stíhacího bombardéru Suchoj Su-34 na východní frontě.^[86]

Ruský premiér Michail Mišustin schválil zákaz vývozu benzínu a nafty z Ruska účinný po dobu 6 měsíců, s oznámeným cílem stabilizovat jejich ceny na domácím trhu. Výjimku představuje pouze export do států Eurasijského ekonomického svazu, Mongolska a Uzbekistánu, a také na Ruskem kontrolovaná území Abcházie a Jižní Osetie.^[87]

2. březeneditovat | editovat zdroj

Ruské útoky bezpilotními letadly způsobily v Kupjanském rajónu,^[88] Chersonské^[89] a Záporožské oblasti po 1 oběti na životech,^[90] a 12, včetně 5 dětí ve věku od 4 měsíců do 9 let, po zásahu výškové obytné budovy v Oděse.^[91] Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel 14 dronů typu „Šáhid“, ze 17 nasazených.^[86] V odpoledních hodinách jeho velitel, generálporučík Mykola Oleščuk, publikoval informaci o sestřelu dalšího stíhacího bombardéru Suchoj Su-34 ruského letectva nad východním bojištěm.^[92]

3. březeneditovat | editovat zdroj

Ruské noční ostřelování obce Ponijativka v Chersonské oblasti usmrtilo 58letého muže.^[93]

Centrum města Kurachove v Doněcké oblasti zasáhla ruská řízená letecká puma, její výbuch poškodil 15 obytných domů a zranil nejméně 16 osob. Na město Myrnohrad dopadly 3 rakety systému S-300 a na Pokrovsk balistická střela Iskander-M, které zranily 5 osob.^[94] Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Časová_osa_ruské_invaze_na_Ukrajinu_(2024)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.